v tomto hektickém týdnu (jak to tak bývá-aby toho nebylo málo) se nám rozstonala malá Bambulka, z ničeho nic přestala žrát a nemohla dýchat... hned jsem jí dala na ,,samotku'' a volala paní veterinářku (ona už zná náš vztah ke kuřátkům, tak se ničemu nediví :) ) jenže ouha byla daleko a že domů dorazí až večer, tak se ptám co mám dělat, že Bambulka do večera nevydrží, ,,volejte městskou veterinu'' poradila mi.... nu a tak volám :,, dobrý den mám nemocné kuřátko mohu s ním k vám přijet???'' dlouhá pauza .... pak odkašlání.... ,,ehm víte mi moc drůbež neděláme, asi bychom vám moc neporadili...'' Nakonec nezbylo než čekat na naší zkušenou paní veterinářku, přijela právě včas, konstatovala, že je to rýma. s úlevou říkám: ,,když to není nic horšího'' pani veterinářka na mě hodila chápavý výraz a povídá : ,,no víte, ona rýma u slepic se neléčí'' tím chtěla jemně naznačit, že každý jiný chovatel by Bambulce asi zakroutil krkem, aby se netrápila... ale jak říkám naše paní veterinářka je úžasný citlivý lékař, a tak Bambulce píchla injekci a se slovy: ,,když to přežije tak jí po dva dny dávejte tyhle kapky''
víc jsme udělat nemohli, dali jsme Bambulku zas pod žárovku do tepla a čekali.... světe div se ona to přežila!!! a je z ní mazánek ještě větší než předtím! včera trávila celé odpoledne s námi na zahradě, a pokud jsem se bála, aby nám plotem neprolezla pryč, bylo to vskutku zbytečné, celou dobu mi seděla na ruce popř noze a nebo přelezla ke kamarádce či malé miláčkové... abych nemusela přes noc ve chlévě svítit Bambulce žárovkou, dali jsme jí krabici se senem k nám domů do předsíně....
kam se hrabe papoušek Žako :D
a ostatní velká kuřátka jsme dali již ke slepicím... zdomácněly tam mnohem rychleji než je obvyklé :D dostaly mě večer, myslela jsem jak je budu do kurníku nahánět, když to ještě neznají, ale ony už byly v kurníku a našly si opravdu netypické místo (to ještě žádnou slepici nenapadlo) na okně :D vůbec nevim jak se tam dostaly :D
mějte pěkný den a nikdy neříkejte nikdy :D
Žádné komentáře:
Okomentovat